Aorist silný aktivní a mediální

Silný aoristní kmen

Některá slovesa tvoří aorist pomocí kmene, který nelze odvodit od kmene prézentního, je nepravidelný. Aoristu těchto sloves se říká aorist silný a je zapotřebí se ho u takovýchto sloves učit. V této kapitole se naučíme kmeny prvních devíti sloves aktivního aoristu silného. (kmeny v tabulce uvádím bez přízvuků.)

* gamma u γί(γ)νομαι je v závorce proto, že se v koiné většinou vypouštělo. Pokud budeme brát v úvahu jen jazykový stav v koiné a toto gamma si z tabulky odmyslíme, pak ovšem ztrácí smysl mluvit o způsobu tvoření příslušného aoristního kmene jako o "zjednodušení", protože jediný rozdíl, který pak mezi oběma tvary zůstává je rozdíl kmenové samohlásky.

Zapamatujte si:

• Mezi aoristem silným a slabým není žádný významový rozdíl, rozdíly mezi nimi jsou jen ve způsobu tvoření kmene a v koncovkách.
• Aoristový časově-vidový kmen je v řeckém slovesném systému nositelem vidu dokonavého, proto mají všechny od něho tvořené tvary dokonavý vid.

Tvary aoristu silného

Infinitiv a imperativ aoristu aktiva a media

Infinitiv a imperativ se u aoristu silného akt. i med. tvoří stejnými koncovkami, jakými se příslušné tvary tvoří v prézentu. Protože sloveso λύω netvoří aorist silný, nýbrž slabý, použijeme jako vzor pro aktivum sloveso φεύγω a pro medium deponentní γίνομαι.

Zapamatujte si:

• Tvary infinitivů a imperativů aoristu silného se liší od příslušných tvarů prézentu pouze kmenem - koncovky jsou stejné (odhlédneme-li v některých případech od přízvuku).
• Tvary aoristu vyjadřují na rozdíl od tvarů prézentních vid dokonavý.
• Při záporu je v koiné u imperativu a infinitivu (i u participia) záporka μή.

Indikativ aoristu aktiva a media

Zatímco infinitiv, imperativ (ani participium) samy o sobě nepodávají informaci o čase uskutečnění děje, indikativ ano. Indikativ aoristu zařazuje děj do minulosti, a je tedy minulým časem. U aoristu silného akt. i med. se indikativ tvoří stejnými koncovkami, jakými se příslušné tvary tvoří v imperfektu, a stejně jako indikativ imperfekta má i indikativ aoristu augment.

Otázka k samostudiu:

• Jaké dva druhy augmentu znáte a jak vypadají? (Viz oddíl Zapamatujte si v kapitole Imperfektum.)

Zapamatujte si:

• Stejně jako v ind. imperfekta se i v ind. aoristu klade augment u sloves s předponou až za předponu: προσῆλθεν "přišel" (3. sg. ind. aor. od slovesa προσέρχομαι - inf. aor.: προσελθεῖν) nebo παρεγενόμην "dorazil jsem" (1. sg. ind. aor. med. od παραγίνομαι).
• Sloveso λέγω nemá v indikativu aoristu augment: εἶπον, εἰπεῖν. (Augment v koiné občas schází také u některých sloves začínajících na ευ - např. εὑρίσκω: ind. aoristu je εὗρον.)
• Při vyjadřování záporu stojí u indikativu vždy záporka οὐ.
• Mediální tvary ind., inf., imper. ani ptct. aoristu nemají pasivní význam, protože pasivum má v aoristu zvláštní kmen.
• Sloveso, které je deponentní v prézentním kmeni, v aoristu deponentní být nemusí (např. ἔρχομαι má aorist ἦλθον, ἐλθεῖν).

Pro zvídavé:

Aoristní kmen má vid dokonavý, ale dokonavost v řečtině nedopovídá přesně konstrukci dokonavosti v češtině. Zatímco dokonavý vid v českém jazyce interpretuje děj jako dokončený, ukončený, završený, v řečtině lze chápat aoristní tvary třemi způsoby:

• Aorist efektivní: Tato interpretace aoristu odpovídá českému dokonavému vidu, který nahlíží na děj z hlediska jeho konce: τετάρτῃ δὲ φυλακῇ τῆς νυκτὸς ἦλθεν πρὸς αὐτοὺς περιπατῶν ἐπὶ τὴν θάλασσαν. ... - O čtvrté noční hlídce přišel k nim kráčeje po moři. (Mt 14,25)
• Aorist ingresivní: V tomto případě řecký aorist interpretuje děj jako započatý; nahlíží tedy na něj z hlediska jeho začátku: ... ὁ Πέτρος περιεπάτησεν ἐπὶ τὰ ὕδατα καὶ ἦλθεν πρὸς τὸν Ἰησοῦν. - ... Petr vykročil (nikoli "přešel") po vodě a vydal se směrem (nikoli "přišel") k Ježíšovi. (Mt 14,29: Z následujícího textu je totiž jasné, že Petr nedokončil kráčení po vodě a nepřišel k Ježíšovi, protože se začal topit)
• Aorist komplexivní: O komplexivní aoristu se hovoří tehdy, je-li u aoristního tvaru časové určení označující delší vymezený časový úsek (takže v českém překladu nelze použít dokonavý vid, ale kontext si vynucuje vid nedokonavý): καὶ τεσσαράκοντα ἔτη ἐβασίλευσεν, ἑπτὰ ἔτη καὶ ἓξ μῆνας ἐβασίλευσεν ἐν Χεβρων ἐπὶ τὸν Ιουδαν καὶ τριάκοντα τρία ἔτη ἐβασίλευσεν ἐπὶ πάντα Ισραηλ καὶ Ιουδαν ἐν Ιερουσαλημ. - A kraloval čtyřicet let. Sedm let a šest měsíců kraloval v Hebronu nad Judou a třicet tři let kraloval nad celým Izraelem i Judou v Jeruzalémě. (2Sam 5,4–5)